Stárnutí populace sebou nese i celou řadu potíží spojených s pohybovým aparátem. S přibývajícím věkem si zkrátka musíme začít zvykat, že naše klouby již nefungují jak za mlada. Mezi poměrně rozšířenou nemoc kloubů se řadí i dna, i když se projevuje jako jeden s typů artritidy, základní problém je někde jinde. Arthritis urika či také pakostnice je metabolické onemocnění staré jako lidstvo samo. I když jeho velký vzestup přišel až nástupem moderního věku a celkovou změnou životního stylu.
V dějinách je dna známá spíše jako nemoc králů. A proč si vysloužila právě toto označení? Odpověď je celkem snadná, v dřívějších dobách si přemíře masa a alkoholu mohla dovolit holdovat jen bohatá smetánka. Chudí poddání konzumovali střídmější stravu, která nebyla tak bohatá na látky zvané puriny. Při jejich trávení vzniká odpadní látka, kyselina močová. Ta je jen velice špatně rozpustná ve vodě, proto je nutné ji pomocí enzymu přeměnit na rozpustnou látku, jenž je z těla vylučována močí a částečně potem. Dna se vyznačuje tím, že onen enzym pojmenovaný urikáza není v organismu přítomen v dostatečném množství. To vede k metabolické nerovnováze a zvyšování koncentrace kyseliny močové v krvi.
Pokud koncentrace v krvi překročí přijatelnou mez, rapidně začíná stoupat riziko její krystalizace a následného ukládání do tkání. Přičemž se jedná o málo prokrvované části těla, jako jsou malé klouby, šlachy i ušní lalůček. Krystalizované útvary mají tvar ostrých jehliček, tzv. urátů. Ty se usazují v kloubní chrupavce a již nyní mohou působit její mechanické podráždění. V okamžiku, kdy dojde k uvolnění urátů do synoviální tekutiny kloubu, dochází k reakci imunitního systému. Uvolněné krystaly jsou obaleny bílými krvinkami, na jejichž podmět dochází za pomoci leukocytů k jejich likvidaci. To vyvolává zánětlivý proces, při němž dojde k otoku zasažené tkáně, kůže je zarudlá a citlivá na jakýkoliv dotyk. Často se dostavuje i celková únava a horečka.
Leukocyty obvykle krystaly během několika dnů rozloží a akutní dna odezní. V tomto období se užívají proto zejména léky na tišení bolesti a mírnění horečky. Při vážnějším průběhu mohou být nasazeny i medikamenty na mírnění zánětlivé reakce. Po akutním záchvatu dny vždy nastává klidové období, kdy se nemoc nikterak neprojevuje a mohlo by se zdát, že se jednalo pouze o ojedinělý incident. Dna se však v jistých intervalech vrací a postupem doby může docházet k zhoršování příznaku. Během první ataky bývá asi v polovině případů zasažen palec u nohy, následovat může postupné rozšiřování na další malé klouby a v případě tvorby tzv. tofů přechod do chronické fáze. V té hromadění kyseliny močové již nevratně poškozuje okolní tkáň postiženého kloubu, což se může projevit jako deformace nebo i postupná ztráta mobility.
Dna a její výskyt v populaci během posledních dvaceti let stoupla dvojnásobně. Mezi hlavní příčinou, proč se tomu stalo je zejména nezdravý životní styl. Přemíra masa a alkoholu, omezený pohyb a nedodržování pitného režimu se podílí na zvyšování koncentrace kyseliny močové v krvi. Svou úlohu v procesu přechodu z hyperurikémie na dnu sehrává i naše genetika. Za rizikové by se dalo považovat i pohlaví, poměr mužů a žen se pohybuje 9:1. Takto zvýšený poměr v mužské populaci, ale má nejspíše mnohem prozaičtější důvod, ženy více dbají o svou životosprávu. U mužů se dna většinou projeví až po 30 roce života, u žen po menopauze. Avšak výjimka potvrzuje pravidlo a může dojít k jejímu rozvoji již v útlém věku.