U klasického průběhu dny lze s přítomnosti některého z příznaku určit anamnézu již na základě vyšetření. Artróza na palci nohy či zasažení drobných kloubu, zarudnutí kůže, bolest, otok či opakující se potíže se řadí mezi kritéria určující dnu. Jeli alespoň šest z dvanácti vyhodnoceno jako pozitivní, je předběžně diagnostikována dna jako původce potíží. Avšak pro potvrzení se ještě provádí vyšetření krve a moči.
U krevního testu se spoléhá na klasický příznak dny, hyperurikémie. Za zvýšené hodnoty kyseliny močové je považována hodnota nad 420 μ mol / l (7,0 mg / dl) u mužů a 360 μ mol / l (6,0 mg / dl) u žen. Součástí těchto testů je také vyšetření elektrolytů, počtu bílých krvinek, funkce ledvin a sedimentace. Hodnoty získané při tomto vyšetření mohou objasnit i příčinu dny. Ta může být zapříčiněna nadprodukcí purinů či sníženou schopností vylučování. Na tom se krom primárního defektu na bázi enzymů mohou podílet i některá onemocnění jako např. leukémie, hemolytická anemie nebo potíže s ledvinami. Viníkem může být určeno i nadužívání některých léků, zejména poté diuretik.
V případě nutnosti získání přímého průkazu tohoto onemocnění se přistupuje k provedení punkce kloubu. Při ní se tenkou jehlou se zaníceného kloubního pouzdra odebere vzorek synoviální tekutiny. Ta je následně vyhodnocena v polarizovaném světle pod mikroskopem. K průkazu krystalků a bílých krvinek je nutné přistoupit co nejrychleji po odebrání vzorku, teplota okolního prostředí a změněné ph totiž může zapříčinit jejich rozpouštění.