Počátečním cílem léčby je se vyrovnat s akutním záchvatem dny. Pro potlačení zánětu se používají jako léky první volby nesteroidní protizánětlivá analgetika. Ty tlumí bolest, snižují horečku a ve větších dávkách mají protizánětlivé účinky. Tyto léky jsou běžně dostupné v lékárně a jedná se např. o ibalgin či aspirin. Jako vhodná alternativa může být použit kolchicin. Ten ovlivňuje funkci bílých krvinek odpovědných za zánět a tím tlumí jeho průběh. Kvůli své toxicitě má omezené možnosti použití, při překročení jisté dávky se projevuje zažívacími potížemi, zejména se dostavuje průjem. Bezpečná denní dávka je 6 mg, avšak může docházet i k interakci s jinými léky, proto v případě objevení nežádoucích účinků je dočasně vysazen. Poslední skupinou užívaných léčiv jsou kortikosteroidy. Ty mohou být užívány po přechodnou dobu ústně či injekčně do postižené tkáně.
Po překonání akutních potíží je potřeba držet hladinu kyseliny močové v krvi na přijatelné hodnotě. Toho lze dosáhnou částečně pomocí léků, avšak největší břímě leží na samotném pacientovi. Je potřeba striktně dodržovat vhodná dietní opatření. Vyhýbat by se měli potravinám s vysokým obsahem purinu, což je maso, vnitřnosti, sardinky, uzeniny, hrách, čočka, česnek, tučné sýry, čokoláda, kakao a umělá dochucovadla. Velké množství purinu je obsaženo i v pivu a červeném víně. Samotnou dietu je nutné podpořit i dostatečným pohybem a pitným režimem. Takto ovlivňujeme dostatečnost cirkulace krve. V případě nadváhy je nutné optimalizovat tělesnou hmotnost. Rozhodně není však vhodné nějaké drastické hladovění, to by mělo spíše opačný efekt a hladiny kyseliny by vzrostli.