Prvním stádiem, jenž lze považovat za rizikový faktor propuknutí dny je asymptomatická hyperurikémie. Laicky řečeno se jedná o zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi, jíž trpí přibližně 10% populace. Avšak jen u desetiny pacientů, pravděpodobně v závislosti na genetické výbavě začne docházet k jejímu krystalizování a ukládání do tkání. To vede k imunitní reakci bílých krvinek vyvolávající zánět.
Ten se dostavuje nečekaně, často to bývá v nočních hodinách a jako první se tento dnový záchvat projevuje povětšinou na palci nohy. Zánět se projevuje otokem, zarudnutím kůže a velice intenzivní bolestí. V počátku bývají tyto symptomy ještě doplněny o celkovou únavu, horečku a případně se může dostavit i zimnice. Potíže při akutním záchvatu dny trvají zpravidla týden, ale mohou se protáhnout až na 6 týdnů. Napjatá a lesklá kůže se poté velice často oloupe. Poté se dostavuje tzv. interkritické období. Během něho se dna nikterak neprojevuje, a i když by se mohlo zdát, že již plně odezněla, je nutné dodržovat vhodná opatření, aby se co nejdéle oddálil nástup dalšího akutního záchvatu. Jejich intenzita se u každého pacienta odlišná, všeobecně lze konstatovat, že v čím mladším věku se dna vyvine, tím má intenzivnější příznaky.
I když doposud nebyl odhalen přesný mechanismus, proč k tomu dochází, u části pacientů může dojít k dlouhodobému ukládání krystalů do tkáně. To vede k jejímu poškozování, což se u kloubů projevuje jejich deformací a postupným úbytkem hybnosti. Tyto tzv. tofy se však krom kloubů mohou objevit např. na ušním boltci, Achillově patě či prstech. Jejich výskyt je mnohem častější u pacientů, u nichž nedošlo po objevení akutního záchvatu dny k žádné léčbě. Tofy lze nasazením agresivní léčby v některých případech rozpustit. Další potíží zvýšených hodnot kyseliny močové je tvorba ledvinových kamenů. Při dlouhodobém zanedbávání diety dokonce může dojít k ucpání vývodu krystalky a následnému poškození